Nová expozice v Muzeu T. G. M. Rakovník „Bitva u Rakovníka 1620“
V roce 2010 proběhla v rakovnickém muzeu výstava k připomenutí 390. výročí srážky císařsko ligistických a stavovských vojsk u Rakovníka, proběhlé dva dny před bitvou na Bílé hoře, přesněji ve dnech 27. října až 6. listopadu 1620. Následující rok muzeum ve spolupráci s dalšími subjekty vydalo populárně naučnou publikaci "Bitva u Rakovníka 1620", která shromáždila veškeré poznatky a prameny prezentované na výstavě do knižní podoby. Velký a neutuchající zájem návštěvníků muzea i široké veřejnosti o regionální historickou událost s nadregionálním významem a dopadem se stal impulsem pro záměr vytvořit expozici dlouhodobého charakteru, jež by byla průběžně doplňována o nové nálezy a poznatky z pokračujících archeologických průzkumů bojiště a vojenského tábora. Z desetidenního pobytu znepřáteleného císařsko ligistického a královského stavovského vojska se zachovala v terénu v bezprostředním okolí města dosud patrná linie polních opevnění, odkud pochází nálezy značného množství olověných kulí, součástí výzbroje a výstroje, ale i osobních předmětů, mincí, plaket, knoflíků, přezek atd., jež vypovídají o vybavení armád, které se ve svém pochodu na Prahu nečekaně na několik dní zastavily u Rakovníka. Expozice s řadou interaktivních prvků, jako je dotykový monitor s doplňujícími informacemi (fotografická dokumentace, mapy, plány), rozměrný model bojiště s postavením vojsk těsně před jejich odchodem od Rakovníka na Bílou horu, zvukové a vizuální efekty navozující atmosféru bitvy, ražení dobové mince, skládání kostek s podobami vojáků a fotopoint s jezdeckým portrétem velitele císařské armády K. B. Buquoye, je tak dalším a především dlouhodobým počinem muzea k prezentaci města v širším evropském historickém kontextu. Neúspěch rozpačité rakovnické zastávky nespokojených a unavených armád obou stran měl totiž za přímý následek dohru na Bílé hoře, jejíž dopad byl celoevropský. To byl také jistě důvod, proč se o rakovnických událostech ve stínu bělohorské bitvy v literatuře mnoho nedočteme.
Než mohla nová moderní expozice vzniknout, bylo zapotřebí se tématu dlouhodobě věnovat z různých úhlů pohledu. Badatelský projekt muzea se tak záhy stal mezioborovým počinem, na němž se podílel tým odborníků jako je Václav Matoušek (FHS UK Praha), Ladislav Čepička (Vimperské muzeum), Jiří Roub (ČVUT Praha), Jan Török (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích), Zdeněk Munzar (VHÚ Praha), Radim Dufek (Muzeum města Brna), Kamil Smíšek (Národní muzeum), Jan Čibera, Jiří Klepač, Heřman Jezero. Nesmíme zapomínat také na spolupracovníky z řad neprofesionálních badatelů a nadšenců, kteří se ve svém volném čase účastnili systematických terénních průzkumů, jako je Lukáš Horák, Pavel Šnobl, Petr Hradec, Maraxp, Miroslav Kratochvíl, Václav Pelc, členové občanského sdružení Archeo LP 2010, ale také kolegové archeologové z dalších institucí jako David Daněček (Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy), Kamil Smíšek (Národní muzeum) a Zdeněk Šámal (dobrovolník Muzea T. G. M. Rakovník).
Autorkami libreta a scénáře jsou archeoložky Muzea T. G. M. Rakovník Mgr. Kateřina Blažková a Mgr. Jana Bezáková, které zároveň vedou archeologické průzkumy. Na textech se vedle zmiňovaných autorek podíleli také soukromý badatel Ing. Pavel Hrnčiřík, PhD. (VŠCHT Praha) a archivář PhDr. Jan Černý (SOA Rakovník). Moderní architektonické řešení navrhl akad. arch. Miloslav Čejka (Studio FAM – architektonický atelier, Praha). Za mimořádně působivou grafickou sazbou a tiskem stojí Pavla Zimmermannová (Lokša Prepress s. r. o., Rakovník). Na výrobě a technické realizaci se podíleli firmy Vetamber s. r. o. (Praha), ERIMP (Rakovník), Jiří Švancar (Lány), Sklenářství Pavel Vodrážka (Rakovník), zaměstnanci Muzea T. G. M. Rakovník a Sbor rakovnických ostrostřelců. Trojrozměrný model bojiště vyšel z dílny Tomáše a Báry Přistoupilových (Praha) a výroba mince je dílem mincíře Ladislava Pokorného (Desná). O výrobu filmového dokumentu se postaral Zdeněk Šámal a Klára Svobodová a nahrávku dopisů Fridricha Falckého psaných z Rakovníka manželce Alžbětě vytvořil spolu se Zdeňkem Šámalem Jiří Suk. Za profesionální konzervaci železných nálezů vděčíme Západočeskému muzeu v Plzni, konzervaci stříbrných mincí zajistilo Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Expozice je koncipována jako dvojjazyčná, překlad do angličtiny obstarala firma ALFA CZ Překladatelský servis (Praha) a korektury veškerých textů Eva Povolná (Rakovník).
Expozice vznikla za finanční podpory Středočeského kraje a města Rakovník a byla slavnostně otevřena 7. května 2015 v předvečer tradiční akce Vysoká brána, kdy město Rakovník otevírá své brány turistům. Na její vznik navázala a především k její prezentaci se vztahovala také řada doprovodných akcí v průběhu roku, jako je tématická muzejní noc (30. května 2015), letní příměstský tábor (24. – 28. 8. 2015) a Mezinárodní den archeologie (17. října 2015).
Autorka Mgr. Kateřina Blažková je archeoložkou Muzea T. G. M. Rakovník
Více informací najdete na webových stránkách Muzea T. G. M. Rakovník
