Odkud pochází koník v novém logu našeho Ústavu arheologické památkové péče středních Čech?
Volba nového loga, které bude instituci reprezentovat mnoho dalších let, není volbou jednoduchou. Mělo by úzce souviset s danou institucí a určitým způsobem poukazovat na její činnost, mělo by být vizuálně atraktivní a snadno zapamatovatelné. Zároveň ale musí být jednoduché a vhodné pro více formátů a barev a také splňovat konkrétní grafické požadavky a náležitosti. Prostě i taková volba loga je věda! My jsme se rozhodli, že pro nové logo Ústavu archeologické památkové péče středních Čech vybereme některý z jeho novějších nálezů, který bude na první pohled srozumitelný odborné i široké veřejnosti a na nějž jsme patřičně pyšní. A tak jsme zvolili překrásnou bronzovou plastiku koníka, která byla objevena při našem záchranném archeologickém výzkumu v Ptácké ulici v Mladé Boleslavi v roce 2013. Proč zrovna tento artefakt? A co vůbec takový koník představuje?
Náš koník byl nalezen při revitalizaci ulice, kdy se při výzkumu začaly objevovat nejprve novověké vrstvy plné zlomků keramiky, kachlů a kostí, poté při rozebrání pískovcových zídek základy kamenných středověkých staveb a teprve pod nimi tento nález nejcennější. V zásypových vrstvách čekal po dlouhá tisíciletí na naše archeology maličký bronzový koníček. Jelikož má v zádech malé očko na provlečení, domníváme se, že původně koník sloužil jako závěsek či přívěsek. Není to ovšem realistické zobrazení koně, je značně stylizován, má krátký ocas a nepoměrně drobnou hlavu, zakončenou špičatým nosem, evokujícím ptačí zobáček. Na hřívě, nad nohami a na hrudi má vyraženy kruhové kolky. Na základě všech těchto faktů se domníváme, že koník pochází ze starší doby železné, zvané doba halštatská.
V době bronzové a také následně ve starší době železné totiž zobrazování zvířecích motivů dominovala tři zvířata – vodní ptáci, jako kachny a labutě, býk a právě kůň. U nás i v celé Evropě nacházíme v těchto obdobích koně nejen jako bronzové či hliněné plastiky různých tvarů a velikostí, ale také jako tematickou výzdobu na keramice či dalších artefaktech. Spojení s koňmi však nacházíme i jinde. Obzvláště ve starší době železné se stalo oblíbeným zvykem ukládat do bohatších hrobů koňské postroje, někdy se setkáváme dokonce i s celými čtyřkolými vozy, na nichž bývá mrtvý uložen. Jak si to vykládat? Spojení s jezdectvím se nabízí jako zřejmé, ovšem teoreticky v tom můžeme hledat i hlubší symboliku. Obliba koňských motivů by mohla souviset, stejně jako u motivů ptačích, i s kultem slunce, v té době rozšířeným po celé Evropě. Díky nálezům, jako je bronzový sluneční kotouč na vozíku tažený bronzovým koněm, skvostný objev z dánského Trundholmu, bývají koně také spojováni právě s touto nebeskou tematikou. Koneckonců, vždyť sluneční vozíky tažené koňmi známe stále i my dnes z našich pohádek!
To, že hrál kůň v těchto dobách v lidské společnosti nepochybně významnou roli, ovšem ještě nemusí znamenat, že by náš koníček z Boleslavi musel nějak souviset s nějakými kultovními aktivitami. Mohl být přeci také jen prostým závěskem, amuletem či hravým doplňkem pro potomka z vyšších vrstev. Co o něm však můžeme tvrdit s jistotou je fakt, že je to skvostná řemeslná práce a doklad toho, že i lidé před tisíci lety se rádi obklopovali esteticky zdařilými předměty, stejně jako my. A proto se tímto elegantním koníčkem nyní pyšníme i my!
