top of page
Veronika Puhačová (Mikešová) a Petra Zemanová

"Bronzová" ves a pozoruhodné hroby v Modřanech


Mezi honosně vyhlížejícími bytovými domy v pražských Modřanech zeje díra, která již brzy bude zaplněna další nablýskanou stavbou. Její obyvatelé se možná při stěhování budou cítit jako noví osadníci, kteří osidlují dosud neobydlený kousek Prahy. Budou-li se ale zajímat o to, co se na prázdném place těsně před stavebními pracemi dělo, zjistí, že zdaleka nejsou prvními, kdo na tomto místě buduje své domovy. Předběhli je již lidé v době bronzové.

 

Knovízský koflík z Modřan. Foto archiv ÚAPPSČ

Právě jejich domovy se totiž v minulých týdnech zabýval výzkumný tým pod vedením archeoložky Petry Zemanové. A ne prvně, Petra na této lokalitě záchranné výzkumy v rámci působení na Ústavu archeologické památkové péče středních Čech vede již od roku 2015, kdy se v areálu bývalého cukrovaru začal budovat bytový projekt Neoriviéra. Vzhledem ke známým starším pravěkým nálezům z nejbližšího okolí se dalo očekávat, že nějaké pozůstatky pravěkého osídlení najdeme i zde. Tuto domněnku potvrdil ostatně i malý výzkum v roce 2009, kdy byly ve výkopu pro kanalizaci zachyceny dvě zásobní jámy z mladší i pozdní doby bronzové. A tak skutečně nebylo žádným překvapením, že se po první skrývce začaly rýsovat stopy po předchozím prastarém osídlení.

Výzkum na ploše stavby modřanské Neoriviéry v srpnu 2017. Foto archiv ÚAPPSČ

Letošní výzkumná sezóna na modřanské ploše započala v srpnu a skončila v polovině září. Co do počtu prozkoumaných objektů byla nejbohatší, prokopáno jich bylo více než 250. Jámy po kůlech a sloupech, žlaby, zásobní a další rozmanité sídlištní jámy, to vše bylo možné podle nálezů fragmentů keramiky a zařadit do mladší až pozdní doby bronzové. Konkrétně to byla osada lidí, kterým v archeologii říkáme kultura knovízská a později štítarská. A během výzkumu jsme se jim mohli podívat doslova „do baráku“. Výzkum totiž zachytil několik domů – půdorys jednoho vymezovaly žlaby, zatímco roh druhého nám zřetelně naznačily sloupové jámy. Uspořádané shluky dalších sídlištních jam pak napovídají o umístění dalších domů. Zda byly některé z nich současné zatím není možné říci, jisté však je, že tento prostor, atraktivně položený nedaleko toku Vltavy, lákal lidi k bydlení už před třemi tisíci lety.

K nejzajímavějším objektům náleží jedna ze zásobních jam, obsahující kosterní pozůstatky středně velkého savce (pravděpodobně psa) a keramickou misku. Jiná zásobnice obsahovala vedle torza zvířecího skeletu dalšího středně velkého savce (tentokrát asi ovce či kozy) i lebku lidskou. Jedná se o náhodné uskupení nebo záměrné umístění? To si zatím netroufáme odhadovat. Dalším důležitým nálezem jsou i fragmenty silnostěnných keramických zásobnic a hutnické dyzny, které se spolu se zlomky mazanice a keramiky vyskytovaly v dalším sídlištním objektu. Z dalších nálezů jistě zaujme především bronzový prstýnek, jehlice či šipka.

Nález ostatků psa s keramickou miskou. Foto archiv ÚAPPSČ

O starším osídlení svědčí několik sídlištních jam a dva žárové hroby z pozdní doby kamenné, které byly prozkoumány v předchozích letech. Zcela jedinečným je pak osamocený hrob s kamenným závalem ze starší doby římské. V něm byla na poslední cestu uložena zámožná germánská žena, kterou pozůstalí vybavili luxusními šperky. Tři mosazné spony s keramickou miniaturní nádobkou a přeslenem, to všechno se nám dochovalo v naprosto perfektním stavu. Výbava nyní míří na konzervaci a až bude připravená, samozřejmě vám ji představíme, spolu s celým nálezem hrobu.

Perfektně zachovalý hrob germánské ženy. Foto archiv ÚAPPSČ

Výstavba Neoriviéry tak během dvou let umožnila průzkum téměř 800 objektů, které nyní budou předmětem zpracování. Jaký byl životní styl pravěkých obyvatel Modřan? Co tvořilo hlavní náplň jejich práce? Co jedli? Jak vypadaly jejich domy? Odpovědi bude možno hledat během následného zpracování nalezeného materiálu, kterého rozhodně není málo. A bude ho ještě víc. Každá nezastavěná plocha na území Prahy láká developery jako magnet, takže v okolí námi prozkoumané plochy porostou další moderní stavby. Což v této archeologicky bohaté lokalitě znamená další výzkum. A to nejen náš, ale i archeologů z dalších organizací. Pestrý materiál ke zpracování mají ze stejné lokality také kolegové z Archeo Pro, o. p. s. Mapa modřanské vesnice z mladší doby bronzové se proto už pomalu skládá, a tak se můžeme těšit na její finální podobu. Vy u toho samozřejmě budete průběžně s námi.

Comments


Nejnovější příspěvky
Archiv
bottom of page