Hry v průběhu věků (4) Senet

Dnes budeme pokračovat v našem seriálu o hrách v průběhu věků a máme tu opět jednu velmi stařičkou deskovou hru z minulosti. Zdá se, že bude ještě starší než posledně probíraná Královská hra z Uru. Řeč bude o egyptském Senetu.

Senet, je jednou z nejstarších her na světě, a v rámci starověkých egyptských her je mu věnována asi největší pozornost. Nálezy pocházejí z doby cca 3100 př. n. l. (tedy z doby vlády 1. královské dynastie), objevují se ale zobrazení už z doby 3500 př. n. l. (předdynastické doby). Herní desky se často nacházejí v egyptských hrobkách jako součást pohřební výbavy, jedna byla nalezena i v hrobce známého faraona Tutanchamona. Senet se nehrál jen v Egyptě, ale i v okolních Středomořských oblastech, například v Levantě, Izraeli nebo na Kypru. Šlo o velmi populární hru po celé období staroegyptských dějin.

Zpočátku šlo zřejmě pouze o volnočasovou zábavu. V Nové říši však Senet postupně získal také náboženský význam. Tématem hry je průchod duše podsvětím skrze nejrůznější překážky. Staří Egypťané věřili, že se po smrti odeberou společně se sluncem na západ, kudy vstoupí do podsvětí, kde je čeká řada nástrah v podobě démonů a nebezpečných zvířat. U posmrtného soudu budou duše bohy souzeny za své hříchy a následně odměněny nebo potrestány. Odměnou za dobrý život bylo jídlo, pití a věčný život na onom světě ve společnosti bohů, v opačném případě trest, mučení nebo úplné zatracení. Senet se tak stal jakousi simulací cesty do posmrtného života a zároveň možností ovlivnit posmrtný život ještě před smrtí samotnou. Hry, které byly objeveny v hrobkách byly často vyrobeny pouze pro pohřební účely. Senet se přestal hrát zřejmě s rozšiřujícím se křesťanstvím.

Hrací desky i kameny byly vyráběné z luxusních materiálů, stejně tak však mohly být třeba pouze vyryté na zemi. Pravidla hry se bohužel nedochovala, ale jsou rekonstruovaná (dnes již v několika verzích). K tomu dopomohly zejména vyobrazení na stěnách hrobek, které sloužily také jako metafora zobrazení zábavy, dále hieroglyfické nápisy a texty na samotných herních deskách. Zmínky o Senetu se objevují i v egyptské Knize mrtvých.

Jak již bylo řečeno, hra je o průchodu podsvětím. Jde o „závod“ pro dva hráče, kteří se snaží projít podsvětím skrze „nástrahy“. Každý hráč má na začátku hry pět kamenů, které se snaží dostat přes herní desku, tvořenou 30 políčky ve třech řadách, do cíle. Pohyb kamenů je určován pomocí házecích tyčinek nebo astragálů, které zde fungují místo kostek. Nástrahy podsvětí jsou ve hře označeny speciálními políčky. Zajímavým herním mechanismem této hry je možnost ochrany vlastních kamenů či zablokování pohybu druhého hráče v případě, že máte dva a více kamenů vedle sebe, čímž se do hry vnáší i více možností pro strategii. Velmi často je hra zobrazována, jak ji hraje pouze jeden hráč a je možné, že měla i verzi pravidel jen pro jednoho.

Hru jsme zkoušeli hrát podle pravidel na stránkách Národního muzea, a musíme Vám přiznat, že jde o rychlou asi 30minutovou hru, přičemž až do poslední chvíle není jasné kdo zvítězí.

Pravidla v českém i anglickém jazyce můžete najít na stránkách Národního muzea.

A pokud vládnete angličtinou, více informací se můžete dočíst v následujících článcích:

Pete Piccione 1980: In Search of the Meaning of Senet Archaeology 33/4. Str. 55-58. Pete Piccione 2007: The Egyptian Game of Senet and the Migration of the Soul., In: I. Finkel ed. Board Games in Perspective: Proceedings of the Colloquium on Board Games of the Ancient World, London: British Museum Publications, Str. 54-63.